Ključ (Općina Ključ)
Ključ Ključ je město a sídlo stejnojmenné opčiny v Bosně a Hercegovině v Unsko-sanském kantonu. Nachází se asi 34 km severozápadně od Mrkonjić Gradu, 87 km jihozápadně od Bihaće a asi 182 km severozápadně od Sarajeva. V roce 2013 žilo v Ključi 5 409 obyvatel, v celé opčině pak 18 714 obyvatel.
Součástí opčiny je celkem 31 trvale obydlených sídel. Největším sídlem je město Ključ, dalšími velkými vesnicemi jsou Sanica, Krasulje, Hadžići a Biljani Donji.
Nacházejí se zde též zaniklé vesnice Gornje Ratkovo, Gornje Sokolovo, Jarice, Lanište, Ljubine, Međeđe Brdo, Mijačica, Peći, Prisjeka Donja a Prisjeka Gornja.
Městem protéká potok Ižnica, který se vlévá do řeky Sany.
Součástí opčiny je celkem 31 trvale obydlených sídel. Největším sídlem je město Ključ, dalšími velkými vesnicemi jsou Sanica, Krasulje, Hadžići a Biljani Donji.
Nacházejí se zde též zaniklé vesnice Gornje Ratkovo, Gornje Sokolovo, Jarice, Lanište, Ljubine, Međeđe Brdo, Mijačica, Peći, Prisjeka Donja a Prisjeka Gornja.
Městem protéká potok Ižnica, který se vlévá do řeky Sany.
Mapa - Ključ (Općina Ključ)
Mapa
Státní území - Bosna a Hercegovina
Vlajka Bosny a Hercegoviny |
Bosna a Hercegovina je oblast, kde lze vysledovat lidské osídlení až do neolitu, v průběhu staletí byla obývána Illyry, Kelty, Góty a nakonec od 6. století n. l. Slovany. Místní Slované byli součástí Východořímské (Byzantské) říše, chorvatského či rašského království nebo Uher. Od konce 12. století se zde ale začala projevovat tendence k samostatnému vývoji, která z Bosenské bánoviny pod vedením rodu Kotromanićů roku 1377 učinila království. Odstředivé tendence šlechty a nepříznivé zahraničně politické okolností nakonec způsobily, že se země roku 1463 dostala pod nadvládu Osmanské říše, která Bosnu držela až do roku 1878, formálně až do roku 1908. Během panování osmanských sultánů došlo k významným etnickým přesunům původního obyvatelstva a země se výrazně islamizovala. Území bylo roku 1878 zabráno Rakousko-Uherskem, které tu vládlo až do konce první světové války. V meziválečném období byla Bosna součástí Království Srbů, Chorvatů a Slovinců (od roku 1929 Jugoslávie) a po druhé světové válce byl zemi udělen status suverénní republiky v nově vytvořené jugoslávské federaci. Po rozpuštění Socialistické federativní republiky Jugoslávie země v roce 1992 vyhlásila nezávislost, která byla následována bosenskou válkou, trvající až do roku 1995.
Měna / Jazyk (lingvistika)
ISO | Měna | Symbol | Platné číslice |
---|---|---|---|
BAM | Konvertibilní marka (Bosnia and Herzegovina convertible mark) | KM or КМ | 2 |
ISO | Jazyk (lingvistika) |
---|---|
BS | Bosenština (Bosnian language) |
HR | Chorvatština (Croatian language) |
SR | Srbština (Serbian language) |